na druhém břehu

Ahojky!

Nevím přesně, co jsem psala naposledy, ale předpokládám, že jste pochopili, že se chystám strávit svůj první víkend mimo "domov" a taky se tak stalo :)

V sobotu jsem si chtěla přivstat, protože jsem měla být v New Winsoru brzo, ale nezazvonil budík! Mělo být hodně teplo, ale pršelo! S důvěrou jsem nacvakala do GPSky adresu Mileny a to byla chyba! Takže už od rána se moc nedařilo a byl to jeden z těch dnů, kdy byste radši nevylezli z postele.

GPSka mě tak zlobila, že si to asi nedovedete představit. Už první odbočka tady u nás byla blbě, vždycky jezdím doprava a najednou jsem jela doleva, ale byla jsem trpělivá a důvěřivá. Pak mě to navedlo na Taconic Highway, OK, proč ne... ale proč mám jet na jih, když je to na sever? Budu hodná a pojedu podle ní, spěchala jsem totiž! Takže nakonec to bylo tak, že jsem měla najet na tu cestu a na prvním exitu sjet a jet zpátky (správným směrem na sever - to si vzpomněla brzo!). Všude byla šílená mlha a v takovým počasí se špatně spěchá... ale že budu mít hodinový zpoždění jsem teda nečekala :) v Newburghu jsem měla sjet na exitu 9S, ale byly tam jenom exity 9A a 9B, a ty jsem minula a jela jsem někam do p...... takže jsem se zase točila. Přepočítala se mi trasa a co to nevidím! Brána na zpoplatněnej úsek!!! néééééé.... ale co už, cesta zpátky není :)

Ale to už jsem si řekla, že na navigaci kašlu a pojedu podle svýho rozumu a pojedu rovnou do West Pointu, kde měla být ta sláva. Zeptala jsem se teda toho pána, co tam vybírá, jak se tam dostanu a napsala jsem Mileně, že mám zpoždění a že bysme se mohly setkat rovnou tam (původně jsem si měla jet dát věci k ní domů a pak jsme měli jet všichni od nich). Jenže! Ouha! Co mi Milena neřekla!!!!??? Ona neřídí! To znamenalo, že se musím vrátit a vyzvednout ji a jak se dostaneme večer na tu párty??? už mi to bylo jasný :(

První infotabule co vidím - next exit 14 miles! Ty vole! Tohle byla moje historicky největší zajížďka a zrovna na zpoplatněné silnici (děkuju GPSko)! Exit 16 byl naštěstí sjezd do Woodbury, kde to už dobře znám. Takže jedu zpátky 14 mil, ale "po staré"... jak ale trefit jejich barák? to mi nezbylo, než následovat GPS, protože ani to její host daddy nebyl schopnej vysvětlit. GPSka mi ještě připravila jeden kanadskej žertík, když jsem měla odbočit do prava a tam byla brána! No, to už jsem byla na mrtvici... ani nevím jak, ale dojela jsem. Hurá, hurá, hurá!

Další překvapení, co mi přichystala Milena - její outfit: černé polyesterové uplé šaty na ramínka těsně pod zadek, síťovaný punčochy a boty na podpatku z kategorie "killer". No, co na to říct - ideální volba na tribunu :D Už když si sedla do auta, tak to začalo. Necítí se v tom, má to moc velkej výstřih, moc krátkou sukni, která se navíc rozepíná, je jí v tom vedro (kdo by to byl čekal). Když jsem se usadily (to už krásně svítilo sluníčko), odhodila jsem svetřík a opalovala jsem se! Jaký roztomilý den :) Jeden proslov střídal druhej, bylo to dojemné, admirál byl i vtipnej... a Milena se v tom černým neprodyšným trpěla (pro krásu se holt musí trpět), nakonec mě poprosila, že už to nemůže vydržet a jestli bych ji nezavezla domů, že se převleče :) prostě jak s těma žabkama v NYC, kdy už se ta holka poučí :)

Dostala jsem makedonskej oběd (mňam) a napadlo mě, že když je tak krásně, tak bysme se mohly zajet podívat do galerie v přírodě, která nebyla daleko. Ráno, jak jsem hledala, tak jsem našla ledasco :)) a opravdu do stálo za těch 12 dolarů, krásná procházka to byla, velkej areál a ještě jsem se i svezly takovým vláčkem a připadala jsem si jak na dovolené. Storm King Art Center, pokud by to někoho zajímalo, ale myslím, že už je nejvyšší čas na fotogalerii... co myslíte vy? O:) nafotila jsem tam toho fakt hodně :)

viadukt po cestě

makedonskej oběd

v SKAC nebyly žádné miniatury :)


V neděli jsme měli aupair meeting na minigolfu a byla to celkem sranda. Cestu jsem si ověřila s Google maps a dojela jsem tam bez zádrhelu, Brazilky jsou Brazilky a byl tam i náš aupairák Dylan z Jihoafrické republiky, kterej mi neuvěřitelně připomíná Kubináče z práce (tímto ho zdravím i můj poang - jak si spolu žijete?) a rozhodla jsem se, že nebudu chodit na ten kurz španělštiny, na kterej jsem měla začít chodit ve čtvrtek a kvůli kterýmu si ninja tak složitě přehazoval směny. Je to drahý a už tak mám pocit, že ho přijdu na dost peněz. Ostatní aupair chodí na kurzy za 12 dolarů a já za 600? Už tak mám štěstí, že jako jedna z mála aupair nemusím platit za benzín ve volným čase... tento týden jsem projela 160 dolarů - z toho tak 100 soukromě O:) Snažila jsem se nenápadně vysondovat, jak to host daddy bere a tak jsem mu naznačila, že jsem toho za poslední dny fakt hooodně najezdila a on na to, že prej to je super, aspoň to tady dobře poznám! Uf :)

a ještě jedna fotka na závěr z našeho srazu (fotil Dylan, tak chybí)

to už je hodin, musím do postele
dobrou... :-*