Tento víkend je výjimečný, je to totiž Memorial Weekend! Protože se mi zdá, že tady hrozně málo pracuju, tak jsem se nabídla, že budu tuto sobotu pracovat - abych neměla takové výčitky...
Musím říct, že jak se u nás s oblibou říká, že Američani jsou úplně blbí a nevzdělaní atd., tak to teda nemůžu potvrdit. Aspoň ty lidi, který tady potkávám, mě docela překvapujou. Asi 50 % lidí, kteří se mě zeptají, odkud jsem, na mou odpověď reaguje - Praha, tam jsem byl/byla! A tak 80 % ví, kde je ČR a znají Berdycha, Jágra, Havla...
Bylo to tak i v pátek, kdy jsem šla na hodinu powerjógy, která se změnila v soukromou hodinu powerjógy, protože jsem přišla jediná. Caroline (instruktorka) mi vysvětlila, že kdo jednou na powerjógu přišel, už se nikdy nevrátil podruhé, až nakonec přestali chodit všichni. Trošičku jsem se zalekla :D Taky se mě zeptala, odkud jsem a její reakce byla: To je super. V Praze jsem byla dvakrát! Je to nádherný město... Pak začala muka :D Nejednou jsem ucítila její ruce na mých ramenou a její koleno mezi mýma lopatkama :D odcházela jsem jako novej člověk, celá napravená, a hlavně mě po třech dnech přestala bolet hlava... Ale pilates je pilates... ať si kdo chce, co chce, říká!
Dneska jsem teda pracovala a nebyla to až taková sranda. Když jsem sem přijela a poprvé se vydala na mall do Danbury, tak jsem si řekla, že tam nikdy nepojedu s opinkama, protože bych asi zešílela a ještě je ztratila. Dneska byli pozvaní na dětskou narozeninovou párty, která byla právě tam v Built-A-Bear Workshop. A já jsem byla zvědavá, o co jde, tak jsem souhlasila, že tam s nima pojedu. Navíc si myslím, že mají co dohánět. Nejdřív z toho byli nadšení, ale pak zejména Lucas začal mrčet, že nechce na party, ale že chce nakupovat boty. Pořád utíkal a vůbec neposlouchal, pak se naštěstí uklidnil... ale bylo to náročný.
Je to takové hračkářství (dílna), kde si můžete vybrat medvídka/psa/kočku/vlka a dáte mu jméno, vložíte do něho srdíčko, můžete i mluvit, když na takové zvukové zařízení něco namluvíte, pak se vycpe, zašije, dostane rodnej list, vykoupe se, obleče se, můžete mu pořídit doplňky - boty, tašky, brýle, domečky, auta, kočárky, postýlky, sportovní vybavení (na fotbal, baseball, surfování, potápění, skateboarding atd.), pak dostane papírovou krabici na cestu domů a je to :)
Opičky byly nadšený, Lucas jen do té doby, než zjistil, že jeho medvídek nebude mít boty, pak mrčel, že chce boty, boty, boty - když ne pro medvídka, tak aspoň pro sebe :D Ani se nechtěl fotit, dokud jeho medvídek nebude mít boty. Ostatní děti pak jely na barbecue, ale protože má Luc bezlepkovou dietu, tak jsme to radši vypustili. Místo toho jsem je aspoň vzala na zmrzlinu - "zakázaný" jídlo ocení nejvíc :D
Protože je Memorial Weekend, tak jsou u mallu kolotoče (říkají tomu carnival). Kolotoče sice moc nemusím, ale vzala jsem je aspoň na ruský kolo a modlila se, aby neskočili dolů :D Co mě tam fakt pobavilo... organizátoři se mě ptali, jestli už mi bylo 16!!! Mysleli si, že jsem jejich starší sestra! To fakt vypadám, jak malý děcko?
Byl to hodně náročnej den. Dlouhá cesta autem, vedro, rušný prostředí, kde se dá lehce ztratit, všude spousta hraček a bot a oni samozřejmě chtějí, abych jim pořád něco kupovala, prostě samá nástraha... pro rodiče (a starší sestry)... museli se mě pořád držet za ruku, Meg se v závěru rozbila bota - to jsem měla asi za to, že jsem jim nechtěla koupit ty boty, tak jsem ji musela nosit (dobrá posilovna), takže jsem celej den chodila "ověšená" dětma :) Ale zvládla jsem to a za tu jejich radost to stálo :)
Cestou zpátky se mi splnil sen - měli v autě zalepený pusinky! :D fakt jo - a dobrovolně... Dostali totiž nalepovací jmenovky a v autě vymysleli, že si jima zalepí pusu :D Bohužel jsem zjistila, že to nefunguje a že dokážou dělat dost kraválu i se zalepenýma pusama :D Lucas stihl rozcupovat tu krabici, polít se... prostě pořád něco :)
"Doma" na mě čekala obálka... od New York State Department of Motor Vehicles a v ní moje NY ID!
tady je :)
Takže jsem oficiálně dočasný Newyorker!
Na zadní straně je signature. Už jsem si myslela, že to mám znova podepsat, ale přečetla jsem si ten řádek nad tím a je tam napsáno, že prohlašuji, že chci věnovat svoje orgány! A tím si teda nejsem úplně jistá :D
Hodně zajímavý obchod s plyšákama, Ámíci mě nepřestanou udivovat. :-) VŽ
OdpovědětVymazattak to jsem se pobavila, obzvlast s temi organy se ti to povedlo :D medvídci - to je husté. a gratuluju k nové občance, Newyorčanko! :)
OdpovědětVymazat..veruncheek..