beer

Dlouho jsem přemýšlela nad názvem tohoto příspěvku... možná by bylo lepší don´t drink & drive?

Ale začnu odjinud... včera mě potkalo VELKÉ ŠTĚSTÍ :) VELKÉ ŠTĚSTÍ :)

Už mi tady pod kolama proběhly stovky veverek a pidi-veverek (chystám se zjistit oficiální název), desítky lišek a srnců... na zvířata v silničním provozu jsem už fakt zvyklá :) ale včera jsem jela a najednou na můstku - ŽELVA!!!!! fakt jo! vodní, zřejmě z toho jezera! Vidět želvu ve volné přírodě je vzácnost a měla jsem OBROVSKOU radost. V Indonésii jsme želvy hledali dva dny a žádnou jsme neviděli. Byla jsem tak excited, že jsem musela za mostem zastavit a běžely jsme s Meghan za želvou a odklidily jsme ji na stranu, aby ji někdo nepřejel :)
Tak to je všechno, viděla jsem želvu... vy z toho asi tak vedle nejste, ale pro mě to znamenalo hodně :)

Dneska jsem byla pozvaná na večeři. Dost jsem zvažovala, jestli tam mám jít nebo ne, ale nakonec jsem si řekla, proč ne. Kamarádi se hodí a neměla bych se lidem vyhýbat. Srinivas je celkem sympatický Ind. A Indové... :) nerada zobecňuju, setkala jsem se jenom s jedním. Bylo to v Kuala Lumpur, jedla jsem pozdní oběd a zeptal se, jestli si může přisednou, tak jsem řekla, proč ne. A mluvil a mluvil a mluvil a už jsem ho musela přerušit, protože jsem spěchala... řekl mi, ať ještě počkám, že moje jméno Eva znamená "život" a jeho jméno znamená "stvořitel života" a že to není náhoda, že jsme se v KL potkali. Pak mi řekl, že jeho matka by si přála, aby se už oženil a jestli bych měla zájem!!! :))

Vyrazila jsem tedy dneska s tím, že můžu čekat ledacos a jak tak jedu, GPSka mě naváděla úplně novou cestou. Moc krásnou, tak jsem si řekla, že si to musím vyfotit! Tak jednou rukou šmátrám v kabelce a druhou držím volant. A šmátrám, šmátrám, jedu, jedu, najdu obal od foťáku, rozepínám ho (nebojte, pořád jsem na silnici, dokonce i ve svým směru), vytahuju foťák, zapínám, fotím - a nelze uložit! chybí paměťová karta!!! :D Takže nic :D ale je tady fakt krásná příroda a hrozně moc jezer, nádrží a hrází...

Dojela jsem tam v pořádku, všechno jsem našla, dokonce včas... a ve srovnání s berlínskou indickou restaurací tahle hodně pokulhávala co se týká dekorací, i když byla "fancy". Ale ta berlínská byla nejhezčí restaurace, v jaké jsem kdy byla a těžko ji něco překoná. 100 a 1, ale jídlo měli dobrý a pivo taky... v tomhle vedru (27 ° C) ... točený a vychlazený...

moje první pivo v USA - indický Kingfisher
ó, ta pěna... taky máte takovou radost z každýho piva, co vypijete?

Upila jsem asi jenom tři centimetry (degustační množství) a jela za dvě a půl hodiny, tak snad bych nic nenadýchala, ale výčitky jsem trochu měla... že jsem si ho nechat zabalit s sebou :D

Prej tady hodně lidí řídí under influence, protože jim nic jinýho nezbývá... bylo mi to divný i na té oslavě, že tam všichni pili, i když všichni přijeli autama a pak odjížděli. Ne nějak moc, ale i tak...

Jak si myslíte, že to dopadlo? Chlapec-jehož-jméno-neumím-vyslovit se mě zeptal na moje plány do budoucna... jestli chci zůstat v USA na stálo atd... a pak mi řekl, že má zelenou kartu a...! :D no prostě ti Indové - jsou moudří a neváhají :D Cestou domů (kromě vyhýbání se policejním hlídkám) jsem se bavila představou, jak tatínkovi oznamuju, že si beru Inda :D :D :D

Ale aspoň je tady trochu sranda...