Hello!

How are you doing? Přežili jste pátek třináctého? Fandili jste?

Já se mám pořád stejně. Pořád vyšiluju. Dneska jsem byla dopoledne zase doma (už podruhé tento týden), abych se podívala na hokej... škoda, že jsme prohráli... ale necítila jsem se tady moc dobře. Zase přišel deratizátor, protože tady jsou mraky mravenců, dokonce mi vlezly do mých cheerios. Jsem ráda, že nepřišel dopoledne, když jsem tady byla úplně sama, protože to bych asi nezvládla :D

Jo, Greg, to je sympaťák... naše první setkání proběhlo poněkud dramaticky, protože on chodí bez ohlášení a bez varování, ale pak se vše vysvětlilo. To jsem tady jednoho dne seděla v kuchyni u stolu a skypovala s mou milou sestřičkou, když najednou někdo zabouchal na dveře. Nadskočila jsem. Podívala jsem se od stolu z okna, ale nic jsem neviděla... tak jsem přemýšlela, jak moc je to okno vysoko, jestli bych tam člověka viděla... a naopak, jestli ON může vidět mě. Jsme s daddym domluvení, že nebudu nikomu otvírat (to byl můj nápad, protože já nechci nikomu otvírat!). Svěřila jsem se sestřičce, že je někdo za dveřma - a doufala jsem, že odejde. Ale ne... někdo zvoní, někdo je neodbytnej.. ach jo. Kdo to je? Může mě vidět tím oknem? Sestra mi nadávala, že jsem blbá, ale já jsem tam fakt jít nechtěla. Kolik jste slyšeli příběhů o lidech, co někoho pustili do baráku a on je zabil? Já hodně. Sleduju okno. Měla bych se schovat. Někdo zkouší dveře!!! Je zamčeno. Já jsem zamčela! sakra, pomooooc. Kolik je tady asi tak vchodů? Hlavní dveře, dvoje dveře z terasy. Otáčím se a sleduju další okno. Je to tady samý okno! Buší mi srdce! Aspoň, že "tady" mám sestru na skypu. Znova checkuju okno, něco se tam mihlo! Musím se schovat! Kam? Kam? Do kuchyně za linku. Rychle. Přikrčím se a sleduju ho. Jde ke třetím dveřím na terase a zkouší je!!! Kdo to je? Si dělá prdel? Jo, tak tady máme přední dveře, dvoje z terasy (do jídelny a do herny), pak dveře z garáže a další ze sklepa. Je mi špatně. Co mám dělat? Zavolám daddymu! Hello Eva, how are you doing? Is everything OK? Je to místní oblíbená fráze... ale moje vyděšená odpověď (I´m f....g scared) ho víc než překvapí :D no jo, drama to je moje. Popisuju mu, že se sem někdo dobývá. Prej se mám jít podívat na příjezdovou cestu. Nechci z úkrytu, ale co se dá dělat. Ségra se mi chláme na skypu.. je pořád online (děkuju za tvůj soucit, potvoro :) plížím se obývákem, chlápek jde zpátky, uskakuju a čekám až přejde, pak pokračuju k oknu. Stojí tam bílé auto. Bílej truck, říkám daddymu. To by mohl být exterminator (deratizátor). No jo! V Simsech přece vždycky volají exterminátora. Beru si menší litinovou pánev (jeden nikdy neví) a jdu na něho zavolat. Ten je celej šťastnej, že je někdo doma, myslel si to, stojí tady dvě auta a na stole je zaplej počítač. Jmenuje se Greg a je deratizátor. Se zaujetím se dívá na tu pánev. Usměju se, to víte, jdu si zrovna dělat oběd O:) Omlouvá si mi, jestli mě vyděsil. K smrti.

Jo, tak tak jsme se potkali s Gregem, byla jsem hooodně vyděšená, a to bylo ještě před knížkou. Dneska to ale byla sranda, protože tady byly opičky a začaly mu vyprávět úplně zcestný příběhy o mravencích, tak jsme se dobře pobavili. Lucas mu poradil, že by ty mravence měl hubit nahej, aby se na půdě neušpinil, že je to lepší. Taky se mu pochlubil, že nerad nosí spodní prádlo (jo, takový problémy tady já teď řeším) a že si ve školním autobuse stáhl kalhoty a byl nahatej. Tak jsem se zasmáli a doufám, že to byl jenom vtip, ale u Lucase nikdy nevíte. Já tomu věřím. Taky ho zasvětil, že jsem ho naučila, aby nosil ponožky do tenisek. To mu Greg schválil, prý má štěstí, že má takovou babysitter jako jsem já, že by taky takovou chtěl :)) (...)

Včera jsem tady byla chvilku sama, ale byla jsem tak nervozní a rozrušená, že jsem si zabouchla klíče, když jsem v rychlosti odcházela. Prostě klaply dveře a hned mi naskočilo, že mám klíče na stole v kuchyni! Nejsem šikovná? Tak jsem volala daddymu, co se mi podařilo. Naštěstí ten den končil brzo a mohl po cestě Meghan vyzvednout a chtěl mi prozradit, jak se dá do domu jednoduše vloupat. Hned jsem ho zarazila, že o tom nechci nic slyšet! Radši počkám venku (a budu se opalovat). Jo, takže se sem dá jednoduše vloupat... to jsem hned klidnější.

Knížky už jsem se zbavila, dala jsem ji jedné spřátelené matce a při té příležitosti jsem se zeptala, kam se tady dá jít a potkat lidi. Nejdřív se na sebe podívaly docela zděšeně - prej je jim to líto, ale nic nic není... a pak si vzpomněly na jedno velký hřiště nedaleko, kam chodí víc lidí než na to naše, na kterým je jenom jedna skluzavka a čtyři houpačky, a kde bych mohla najít nějaké přátele... a popsaly mi cestu. Hned odpoledne jsem oznámila daddymu, že jdu s dětma na Ryan´s Field (tak se to jmenuje). Není čas ztrácet čas. Když jsem uviděla ten jeho obličej, tak se mi chtělo brečet (to je takovej .........). To je zoufalství. Pak začaly otázky, jestli vím, kde to je (ne asi), jestli jsem tam někdy byla (ne), jestli vím, jak se tam dostanu (snad jo - už si celkem věřím) atd. A že tam jednou byl a že se mu tam nelíbí, prej tam chodí lidi - blá blá - to je teda věc, ty ...... asociále!!! Grrrrr. Co to je za člověka?

Jo, chodí tam lidi!!! viděla jsem lidi, slyšela jsem lidi, cítila jsem lidi, sáhla jsem si na lidi (to přeháním, nebojte) :D a je tam plážovej písek, tak jsem si připadala jako na dovolené! Sice jsem se tam s nikým neseznámila, ale mě už ke štěstí stačí jen to, že nejsem sama :) A BUDU TAM JEZDIT ČASTO!

co máte v plánu na víkend? (upozornění: Toto není řečnická otázka :)

Ať je to cokoliv, užijte si to!
your lonely wolf...


PS: Ještě bych chtěla dodat, že po cestě na to hřiště je úplně nepochopitelná stopka v hrozným stoupáku a měla jsem konečně možnost vyzkoušet brzdnej systém jeepu... a téééda, fakt dobrý, nehnul se ani o milimetr! :)