eat pray love

Bude skoro půlnoc a já ještě nespím, takže kdo se vsadil, že usnu v osm, prohrál, a kdo se vsadil, že usnu o půl deváté, prohrál taky.

Měla jsem totiž intuici znovu si pustit Eat Pray Love a zase jsem u toho asi 12krát brečela. Tudíž se toho moc nezměnilo, od doby co jsem to viděla poprvé.
Asi budu přece jenom muset do té Indie...

A bylo hezký zavzpomínat na Indonésii - ti usměvaví lidičci, co z vás chcou vytáhnout prachy, rambutany, duriany, obkládačky, čaj v sáčku... prostě ta nádhera :)

a moc děkuju za pohled z Londýna! Miss you guys :)