Podle manuálu pro rodiny, co mají aupair, se první dva až tři měsíce u rodiny nazývají honeymoon (období líbánek), údajně to má být doba, kdy je aupair okouzlená, všechno je pro ni nové a žasne nad tou "Amerikou" tady. Asi jste si všimli, že mě tato fáze minula velkým obloukem :) Po líbánkách následuje "realita", kdy aupair může být smutná, znuděná, unavená, může se jí stýskat po domově a přátelích, mít toho plné zuby atd. No, tak uvidíme, jak se to projeví u mě.
Po včerejší bouři, kdy popadala spousta stromů, nešla snad v půlce státu elektřina (voda taky) a ráno mi ninja oznámil, že mu volali ze školy, že dneska je výuka zrušená, protože nemají proud. SUPER. Bye bye, jógo. Bylo na mě, jestli zůstanou doma oba nebo jenom L. A protože je určitě lehčí hlídat dvě děti než jedno, zůstali doma oba.
Neprobudila jsem se s dobrou náladou, to vůbec ne, ta skvělá zpráva mi moc nepřidala, a pak začal ještě L. prudit, že chce nějakej french toast. Říkala jsem mu, že nevím, co to je a že si má vybrat něco jinýho. Začal brečet. Pak vytáhl cosi z mrazáku. OK, chlapečku, rozmrazím ti to :) ale prej to ještě není hotový a začal lovit pánev! Si dělá prdel? Mám jít googlovat recept nebo být kreativní? Rozhodla jsem se pro tu druhou možnost :D A protože mě to natolik psychicky vyčerpalo, tak jsem mu schválně neokrájela kůrky, i když vím, že je nemá rád. V sedmi letech by to mohl zvládnout sám. Moje french tousty měly překvapivě velký úspěch a dokonce si to i sám okrájel a chtěl další. Měla bych si dohledat co se pod pojmem french toast skrývá :)
asi to chutnalo líp, než vypadalo :D
mimochodem výborná pánev, na které se přichytí úplně všechno a ještě se vždycky popálím :D
Volala mi Pavlína, obě máme Verizon wireless, takže si můžeme neomezeně volat zadarmo a hodně toho využíváme. Nešla jim voda ani elektřina a v tom vedru se každej rád osprchuje, její host mom se jela osprchovat do fitka a ostatní ji nezajímaly. Tak jsem Pavlíně nabídla, ať se přijede osprchovat sem. Vypadá to, že to tam brzo zabalí :((( ani jí to nemůžu rozmlouvat, protože pro arogantní zbohatlickou Kubánku, která chodí k psychologovi kvůli tomu, že nezvládá svoje děti a utrácí horentní sumy za hadry a plastické operace, ale už nemá peníze na to, aby zaplatila aupair, bych taky nechtěla pracovat. Pořád doufám, že to dobře dopadne.
Taky jsem se musela potýkat s týráním zvířat. Děti si ulovily motýlka a úplně ho zmrzačily, než jsem jim v tom stihla zabránit :( hrozně by chtěly mazlíčka, tak to ninja z nějakýho důvodu nechal na mě a řekla jsem NE! Oni by to zvířátko utrápily, co myslíte? Když si vzpomenu na svoje dětství, tak nevím? Byli jsme lepší? Asi ne. Děti jsou tak krutý... a navíc bych se nestarala o tři děti, ale ještě o smradlavé zviřátko. To v žádným případě.
Večer jsem se měla ještě účastnit "rodinné" aktivity a jít s nima na kolotoče, ale po těch deseti hodinách to po mě nemůžou chtít :) tak si můžete tipnout, jestli usnu v osm, nebo o půl deváté :))
Jade, aupair z Novýho Zélandu, co bydlí kousek, na facebooku odpočítává, kdy pojede domů:
59 days 23 hours & 59 minutes to go :) být aupair je rozhodně zajímavá zkušenost :D
Rozhodně si myslím, že i když se tam teď potýkáš spíše s negativními stavy, tak zkušenosti to budou k nezaplacení. A o holku, která se tak perfektně postará o děti, uvaří apod. bude po návratu jistě velký zájem!! :-) VŽ
OdpovědětVymazatNo, Veru, teď nevím, jestli to myslíš ironicky, ale o mě je přece velký zájem pořád :D ale je to více méně jako v ČR, někdy máš dobrej den, někdy špatnej... ale dneska jsem měla báječnej den a hodně jsem se nasmála, chce to potkat ty správný lidi ;-) a zítra školáááá, bojíííím
OdpovědětVymazat