Ahojky!!!
dneska je to přesně 3 měsíce od odjezdu, 9 měsíců zbývá... ninja říkal, že doufá, že to bude rok a 9 měsíců! ha ha ha
nějak jsem ztratila tempo a bylo mi vyčiněno, že to tady flákám... ani nevím, kde mám navázat :))
ehm ehm
Dobře, začnu sobotou... to jsem pracovala a odpoledne bylo moje první americké barbecue, které pořádala jedna hostitelská rodina. Reneé se mi pokaždé omlouvá, že na všechny aupair akce musím jezdit tak daleko, protože jsou většinou v Orange County a tak teď (aby to bylo fér), uspořádala akci v Dutchess County (to je můj okres)... no, ale je dost velkej, takže i cesta na tuhle akci mi měla podle předpisů trvat 1 hodinu a 9 minut! Ta rodina se toho zhostila, protože paní je Italka a ví, jaké to je přijet do cizí země a začínat tam, takže nás chtěla touto cestou podpořit a povzbudit. To byla verze Reneé :)) ta paní ale byla dost divná, vůbec se s náma nebavila a tvářila se jako nějakej tajnej agent. Ale budiž, hamburgery byly dobrý :D
Akce začínala ve čtyři, ale já jsem do čtyř pracovala... o třičtvrtě na čtyři už jsem netrpělivě vyhlížela ninju a převlíkala jsem se. Přijel přesně. Zeptala jsem se ho, jestli můžu ven. Ano, ani v 27 letech mi to nedá a ptám se, jestli můžu ven :D Řekl, že se ho přece nemusím ptát, že to je samozřejmý, a jestli jsem si nezapomněla boty :D nějak jsem přehlídla, že odcházím naboso :D je všímavej, že? :D
No, a pak už jsem naťukala adresu do GPSky a cestou se stavila pro Pav a vyrazily jsme po mezistátní dálnici č. 84 směr Poughkeepsie. GPSka mě začala navádět na sjezd, kterej se nám nezdál... tak jsem jela dál, protože přece nebudu poslouchat nějakou GPSku :D ale v zápětí jsem si uvědomila, že já taky bydlím jakoby ve Stormville, ale ve skutečnosti je to úplně jinde, takže GPSka může mít pravdu a začala jsem to napravovat... asi si umíte představit americkou dálnici, nejdřív jsem tam kroužila na jedné straně, pak na druhé straně, a vypadalo to už, jako že si z nás dělá srandu :D Pavlína říkala, že příště vytiskne mapu, ale jak už jsem se několikrát přesvědčila, stačí tu GPSku prostě poslouchat a dovede mě, kam potřebuju, jenom musím být hodná a poslouchat! Taky ji pobavilo, jak je snadný se otáčet s jeepem... ona se chudák prej musí držet na silnici :D já tomu říkám "pocuchat někomu trávníček" :D
Nakonec jsme šťastně dorazily do krásného domu in the middle of nowhere (uprostřed ničeho) - kdo by to byl řekl, ale já to mám ještě dobrý! :)) Aupairka Julie z Brazílie, která tam bydlí, je tam hodně nešťastná a chtěla změnit rodinu, ale protože jí tahle rodina nedovolila řídit (to je jeden z důvodů, proč chtěla pryč), Reneé jí do profilu napsala, že nikdy neřídila v USA a tak Julie nenašla rodinu a nakonec zůstala s touhle. Stará se o pětiletou holku a o skoro dvouletý dvojčata!!! To bych nedala, navíc ta host mom Italka a její host dad byl dost úlisnej... tři děcka, divný host parents, bez auta, uprostřed ničeho - prostě no no! Horor!
Milena (se kterou jsme se měsíc neviděly!) mě přivítala mou třetí nejoblíbenější větou - Wow, tys hrozně zhubla! nejradši na tom mám to slovo hrozně :D it made my day! tak jsem si dala ginger ale, hamburger a dort na oslavu :D yummy!
Taky jsem tam potkala další českou aupair Markétu z Ovy, která se stará o dvouletou holčičku Olivii a pobavila mě historkou své kamarádky, jak jinak než aupairky, která přijela do rodiny, kde se měla starat o infanta (novorozeně) a hned první týden za ní přišel její host dad někdy večer a začal to na ni tak jako zkoušet a osahávat ji... Tak ho prej poslala někam, ale rozhodla se, vzhledem k situaci a novorozené holčičce, že to nikomu neřekne, aby nějak nenarušila vztahy v rodině... no, a za pár dní na to, za ní přišla host mom... že prej jako co se děje, platíme ti 200 dolarů týdně and sex is not included? (a sex v tom není zahrnutej?) :D neuvěřitelný, co? :D
Markéta říkala, že má taky sex included každej den, že radši chodí domů po půlnoci :D jsem ráda, že tohle nemusím (zatím) řešit... Markétu jsem viděla poprvé a naposledy, protože se v červenci stěhuje se svou rodinou do Kansasu... ehm, se svou rodinou... její host mom je teď na šest týdnů na vojenském cvičení v Kalifonii, tak bude všechno stěhovat s tím otcem (kterého popsala jako 34 let a hodně sexy...) a po tom cvičení jede ta matka na rok do Iráku... a Markéta si to "s nima" prodloužila na další rok... no... to jsem zvědavá, jak to dopadne :) Co mi tady připadne hrozný, ale jak tak vidím, je to tady úplně normální, že prostě někoho odvelí do války, i když mají mimina nebo takhle malý děti...
Před cestou zpátky jsem se zase složitě rozhodovala, jestli mám chtít po GPSce nejkratší nebo nejrychlejší cestu domů, pořád si to pletu :D opět jsem dala nejkratší a místo dálnice mě to vedlo hroznýma prdelema a prdelkama, ale aspoň jsme poznaly místní farmy :D Cítila jsem v autě divný vlhko, mlžilo se okno, vůbec jsem nechápala, co se děje. Měla jsem podezření na ten coolant (chladicí kapalina), a tak sledovala jsem "teplotu motoru" - aspoň jsem si myslela, že to je teplota motoru, ale nebyla, dívala jsem se špatně :D A protože mi Pavlína něco slíbila, zastavily jsme tady u nás u deli a sedly si na lavku a asi 2 hodiny jsme to řešily, takže motor celkem schládl... ale auto pořád podivně "lupalo" a vytekla z něho obrovská louže... jak jsem vezla Pav domů, bylo mi divný, že auto nějak "topí"... dojeli jsme ještě k ní a jak jsem jí posvítila na cestu, najedou prostě hrozná pára všude a úplně byly slyšet ty zvuky, jak to uvnitře vře a bublá! Šel z toho strach. CO TEĎ? bylo kolem půlnoci a ráno jsem měla jet na nádraží... Pav šla vzbudit svýho host otce, ale samozřejmě byla u auta první holčička, kterou hlídá (děti musí být všude a první :)) - celej Lucas... zbytek už asi víte... odstavila jsem tam auto a zavezli mě domů.
Lepší místo na "ztroskotání" jsme si vybrat nemohla! Jednak jsem tam našla okamžitě pomoc a taky, když jsme tam jeli auto vyzvednout na druhej den - ninja viděl, jak žijou jiný lidi a omlouval se mi, že žiju v tomhle chlívku (tak to sám nazval) - doufám, že s tím začne něco dělat... chápu, že je na to (zatím) sám, ale... naposledy se tady uklízelo dva dny před tím, než jsem přijela, abych se nelekla a neutekla...
Ráno mě teda vezl na nádraží ninja a opičky... nechápu, jak někdo může být tak nepraktickej, úplně z toho šílím... chtěla jsem vám napsat, o Meghanině jesličkové promoci - to taky stálo za to... málem jsem se cestou pozvracela a myslela jsem, že umřeme... ale nestíhám, je tady těch zážitků nějak moc :) V neděli jsme jeli na posledních chvíli, tak říkám, že když to ujede, pojedu dalším vlakem a on, že to ale přijdu pozdě, tak říkám, že se nic hroznýho nestane a on na mě zírá, jestli by mi nevadilo, že přijdu pozdě (proč by mělo????) a prej, že jsem really bad student (opravdu špatná studentka) a že pokud mi to ujede, tak mě zavezou až ke škole... musel být asi hroznej šprt! takový blbosti :D Korunu tomu nasadil, když na poslední křižovatce (to zbývaly asi tři minuty do dojezdu vlaku) začal odbočovat!! Tak jsem mu řekla, že nádraží je rovně!!! Začal se chlámat, že nejdřív mi on říkal, kam mám jet, a já jsem tady takovou chvilku a nakonec opravuju ho... a taky začal o tom, že asi bude muset koupit nový auto a jaký auto se mi líbí :D Tak jsem neváhala a řekla jsem mu, že se mi nejvíc líbí Nissan Murano nebo Mercedes ML 350 a že se skvěle hodí k dětem :D
Ještě někdo čte? :D
Protože má ninja ve čtvrtek rande!!! (hurááá, snad budu mít brzo host maminku, kterou si tak přeju :D předbíhám moc? :D ) a cítí se špatně, že ve čtvrtek budu pracovat dlouho - dýl než 10 hodin... konkrétně to bude 11 hodin - dostala jsem dva dny volna navíc - děkuju, to beru, příště zas :D
V pondělí byl první den volna - to jsem ale musela zavézt auto do servisu a nechtíc jsem se připletla k nákupu kola pro Lucase... podle původního plánu jsem jenom měla přijet k tomu obchodu a měli jsme pokračovat do servisu, kde jsem měla nechat auto a přesednout si k nim a vyzkoušet si řízení toho monstrkřápu (:(((( ). Ale přijela jsem k obchodu a oni oba dva venku naštvaní, Lucas brečí, kolo nikde... tak jsem si říkala - a sakra... ninja mi řekl, že v tom obchodě mají jenom dvě kola pro Lucase - jedno bílý, hodně plastový, takže se brzo rozbije a že už vlastně rozbitý je, ale že by to do týdne opravili, a druhý, který je super, ale Luc chce to bílý a on mu ho nechce koupit.
To je teda situace... vyslal mě, ať se tam jdu sama podívat a posoudím to jako odbornice na kola (ano, tady mám takovou reputaci :D). Sama, tzn. Lucas tam byl první :D děti musí být všude a první... :D, jsem se vydala do obchodu:
Říkám: To je ale krásný zeleno-bílý kolo! To je moje oblíbená zelená! a
Lucas: To chci! Daddy, chci tohle!!! a
ninja: To si ze mě děláš srandu? Hodinu se tady se mnou hádáš, že chceš to bílý a brečíš tady! (:D)
Lucas: Já jsem si ho předtím nevšiml... (:D)
Pak mi ninja děkoval, že jsem zachránila celej den... jsem prostě nejlepší nanny na světě :D
Pak mě čekala velká zkouška - manévrování s obřím (a starým) autem... je to Ford Bronco, truck, co se přestal vyrábět v roce 1996! Nemohla jsem si odpustit dotaz, jestli se v tom autě někdy uklízelo. Neuklízelo... tak se mi zase omlouval, že musím řídit popelnici na čtyřech kolech... abyste věděli, jeep jsem tak uklidila, že všichni žasnou, jaká je to neuvěřitelná proměna! Ninja vtipkoval (doufám), že si vyměníme auta - tím mi chtěl naznačit, že bych mohla uklidit i tohle! To si dám radši masku proti prachu na obličej, ale nesáhnu na to, musím se ovládnout :D
Jak můžete vidět, začala jsem zostra - zeď a úzká ulička aut v servisu za zatáčkou :D ale dneska jsme se skamarádili. Řadí se nad volantem, světla se zapínají dost divně, brzdy jsou hodně citlivý, když jsem poprvé brzdila, tak nebýt připoutaná, asi bych byla nalepená na skle, i plynovej pedál je dost divnej, ale když už na něho šlápnete, tak to krásně zrychlí (to se mi hodně líbí) a navíc má opěrku, takže si můžete podepřít hlavu, když jste unavení :D, a krásně "drží" na silnici, takže když si svazuju vlasy a nedržím volant, tak jede pořád stejným směrem :D samá pozitiva :D
No... a co bych vám ještě pověděla? O:)
ještě se 82x vyspinkám a najdete mě na téhle pláži... kdybyste neměli lepší plány, můžete se přidat :))
mějte se krásně, snad se brzo potkáme :)
Konečně jsem po pár dnech ukojila absťák po článcích na tvém blogu. Děkuji, abstinenční příznaky už začaly být děsivé.. :-) VŽ
OdpovědětVymazatasi ti začnu psát soukromě maily :)
OdpovědětVymazatAhoooj Evi, zdravím :-))))))) HK
OdpovědětVymazatAhoooj Hani, napiš mi zprávu, co je novýho u tebe! :)
OdpovědětVymazatCo je to za pláž? Závist holka!!! Klara
OdpovědětVymazatKlári, je to Playa del Carmen, pořád tu amériku nemůžu nějak strávit, tak prchám a Mexico :) snad se toho dožiju
OdpovědětVymazat