úterý 12. dubna 2011

one day of my (american) life

Začnu od .... začátku..

nebo ne... budík a ranní hygienu vynechám :) Radši popíšu den, kdy děti vezu ráno do školy, většinou totiž pracuju až od dvou odpoledne, a to radši nechtějte vědět v kolik vstávám... ranní ptáče nikdy nebudu O:)
A přeskočím k tomu důležitému - káva! Ano, to je základ, kdeže jsou časy špaldové kávy s cikorkou! :)) Začala jsem tady pít kávu - hodně kávy, abych byla přesná. Takže poté, co vypravím děti a jsme konečně ready to go, připravím si další kávu - samozřejmě do termohrnku ze Starbucks, abych si ji mohla vychutnat i tam, kde trávím nejvíc času, tedy v autě :))


Jako správná Američanka chodím z domu ZÁSADNĚ přes garáž! a každé ráno mě vyděsí tato obluda, jen teď už tak neřvu ... daddy je holt ninja. (Na obrázku můžete názorně vidět, že i v Americe mají v garáži bordel)


A venku na mě čeká auto. Moc se mi líbí místní espézetky :) je to pěknej žrout... minulej týden jsem tankovala v úterý (za 40 dolarů) a v pátek (za 60 dolarů) a o víkendu jsem radši nikam nejela... Když jedu s dětma, tak je nejdůležitější, aby byly připoutaný, protože za to jsou pěkně mastný pokuty. Nevíte, jestli se dá koupit sedačka, ke které se dají dětem připoutat ručičky? Ta by byla pro Lucase jak dělaná :) a úplně nejlepší by bylo zalepit jim i pusinky :))


A můžeme vyrazit! Focení a řízení zatím nemám moc pod kontrolou, takže aspoň nejpoužívanější značka - STOP! Doteď mě fascinujou křižovatky, které mají stopky ve všech směrech, takže se tam sjedeme, všichni zastavíme a díváme se na sebe, máváme si, kdo koho pouští, je to celkem milé, aspoň mám nějakej sociální kontakt mimo rodinu :)


Další sociální kontakt mě čeká ve školce - Hello, how are you doing? ptá se "milá" učitelka (nenechte se zmást, je to řečnická otázka)

Když rozvezu děti, tak někdy jedu nakupovat, tzv. grocery shopping! To je tady celkem zajímavé.
S daddyho kreditkou se nakupuje dobře, ale bez ní? To bych asi hladověla, protože jídlo mi tady připadá hrozně drahý! Nakupuju hodně bio a bezlepkové věci, takže ta (moje) strava tady není tak hrozná, jak jsem čekala. Dětem hlavně musím koupit dost mražené pizzy, chicken nuggets a hranolků. Nebojte, nejím to co oni :)

U pokladny mě čeká "milá" paní pokladní s pozdravem Hello, how are you doing? (ani tohle není vhodná doba svěřovat se se svým zdravotním stavem :)) Za pokladnou pak čeká balič/ka nebo vám pokladní dá nákup do tašek sama. Když jsem tam byla poprvé, tak jsem do toho pořád zasahovala a vlastně to dělám pořád :), protože mi to nedá, a nákup přeskládávám a poloprázdné tašky doplňuju. Rozdělují totiž nákup podle kategorií, takže když si koupíte např. v zelenině mrkev, dá vám ji do igelitky - extra. Pomeranč? Extra igelitka! Pečivo? Extra igelitka (i jeden chleba), chlazené, mražené, cereálie, sýry, ubrousky, zubní pasta atd. Když je něco těžší, např. mlíko - zabalí to aspoň do tří igelitek. Myslela jsem, že doplňováním na to aspoň trochu vyzraju, ale kdepak. Když si balička všimla, že jsem něco někam doplnila, tak už se jí to zdálo moc těžké a "pro jistotu" mi to dala do dvou dalších tašek! Takže po průměrném nákupu máte doma asi 50 igelitek!!!

tohle je zlomek nákupu, fotila jsem to narychlo, aby si toho nikdo nevšiml, takže daddy šel pro auta pro další várku/y...

Nejsou tady žádní troškaři - když mlíko, tak galon, když šampon, tak litr a když steak, tak pořádná flákota :)


Pak mám volno a ve dvě (to ale většinou začínám) jedu druhý kolo - 100 km do školky vyzvednout Meg, pak JDEME pro Luca na zastávku, a pak různě předávám děti daddymu, podle toho, kdy přijede, většinou v 5 pm... pokud má do 11 pm, tak musím zajistit celej proces (zatím to bylo jen dvakrát, ale nevadí mi to, zvládám to líp než on - někdy mi ho je líto, možná mu někdy prozradím, kde dělá chybu a už nebude muset říkat "These kids are killing me" :))

Takže odpoledne je na programu:

- hraní (to zvládají sami),

- úkoly (někdy je to psycho, ale už jsem Luca celkem zkrotila a dostala jsem titul "Královna domácích úkolů" a zvláštní odměny :))

- večeře (chicken nuggets 90 vteřin v mikrovlnce, chicken nuggets gluten-free 30 vteřin),

Nejdůležitější pomocník v kuchyni? M I K R O V L N K A! definitely!
...a jak už jsem zmiňovala: mražené rybí prsty (fuj) nebo chicken nuggets (fuj), mražená zelenina a hranolky - servírované nejlépe na papírových talířích :D


- sprcha (to je někdy taky proces)
- nanuk (nebudeš poslouchat-nedostaneš nanuk! jsem hodně přísná a většinou je nechám dost podusit :))
- zuby (na to musím dohlídnout osobně)
- zalehnout (nejpozději v osm, takže dýl než do osmi nikdy nepracuju :)


A pamatujete, jak jsem tady psala něco o tom, že je odnaučím chodit doma v botech? Ehm... :D tak to se mi trochu vymklo :D chození doma v botech je nejlepší! :D


Ale slibte mi, prosím, že až začnu chodit ven v teplákách, tak mě deportujete :D

4 komentáře:

  1. Eviii,
    ja z tech tvych komentaru brecim smichy :-DDDD
    Tvoje vychovny metody zni vazne pekelne :-D

    Hele Teplaky ?
    http://www.youtube.com/watch?v=qewzjSE2tbM

    OdpovědětVymazat
  2. Evi, díky za fotky... konečně jsem se dočkala :-) blog je perfektní, určitě pokračuj v psaní, jednou to třeba vydáš knižně ;-)L

    OdpovědětVymazat
  3. Mám pocit, že kdybych svým dětem tam nedával každý den smažený jídla, asi by mi vzali děti za týrání ne? :))) Michal

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Evi,
    ad křižovatka: pravidlo pravé ruky neplatí? Nebo se jede podle FIFO (first in, first out)?
    Pěkné steaky ;).
    P.

    OdpovědětVymazat