Krásné velikonoční pondělí přeju! :)
Vítám třetího pravidelného čtenáře - Kláru! Děkuju. Mám radost.
Měl to být poklidný víkend v posteli s knihou... ale pak ninja zaklepal na dveře a poprosil mě, jestli bych nejela do servisu pro auto. UŽ ZASE! Poslední dobou jsem tam vařená pečená nebo pečená vařená? Obzvlášť si tam užívám to jejich mikroparkoviště plný aut, kde se musím otáčet. V plánu to nebylo, ale závažnej důvod pro odmítnutí jsem neměla. Pršelo jak z konve, v autě opičky... a ninja si všiml, že mám skoro prázdnou nádrž.. dobrej postřeh! :) asi jsem se netvářila, že s tím hodlám něco dělat, tak se nabídl, že se obětuje a vyběhne do té zimy a deště a natankuje. Není zlatej? :) Když všechno vyřídil v servisu, tak jsme se měli rozdělit, ale děti prostestovaly, že chcou zůstat se mnou.. asi deset minut jim domlouval. Bylo mi ho líto :)
Tak jsem tam zůstala stát na parkovišti, sama... v dešti... s plnou nádrží... tak co teď? ;-) Connecticut? proč ne! ale ještě předtím jsem se zastavila v Brewsteru a objevila nákupní ráj - Marshalls!!! neuvěřitelný ceny! žabky Havaianas za 9.90! i na Bali jsem je koupila dráž! Co vám budu říkat, koupila jsem tam toho dost O:) DKNY, welcome to the family :))
A pak jsem se konečně vydala na cestu do Connecticatu. Už je to nějaká doba, co jsem tam byla poprvé, a to zas bylo veselo. Myslela jsem, že to je exit 3 - Danbury, jenže ouha... tenhle exit se jmenuje jinak, co teď? Rozhodná moc nejsem, tak jsem ho přejela a co to nevidím - nákupák. A sakra. Než jsem se vynadávala, tak se znenadání objevil exit 4, kde jsem mohla sjet, ale bylo to všechno tak rychlý, že jsem minula i tenhle exit. Jsem prostě ztracenej případ :D Nevím, jestli víte, že bych v Connecticatu neměla moc řídit, protože tady nestačí mezinárodní řidičák a Renee mi říkala, ať radši nejezdím moc daleko za hranice... no tak teď směřuju rovnou do středu Connecticatu - do Hardfordu :))
Konečně exit 5... v pohodě sjedu a snažím se najít cestu zpátky. Jenže po značce 84 West ani vidu ani slechu... tak to otáčím a jsem úplně nasraná na to jejich značení! To fakt nemá obdoby a nakonec najedu zpátky na dálnici směr Hardford. A co to nevidím - Exit 3! Samý překvapení dneska. Nějak mi to nevychází... 3, 4, 5, 3? To bude určitě další cesta k tomu nákupáku!!! To byla ta dobrá zpráva, doufám, ta špatná byla: Je to levej sjezd, od kterého mě oddělují dva pruhy plné aut. Hlavně ale radši nechci vědět, co následuje po tomhle exitu 3, a protože mám ráda dobrodružství a už tady mám ledasco za sebou, tak neváhám a jdu se tam probojovat :D
Prší, je zima mám hlad a žízeň, tak se jdu podívat po něčem k snědku a s plným bříškem je hned líp na světě. A pak se to stalo... ZLOM? Vlezu do outdoorovýho obchodu, kterej je jako jeden z mála poloprázdnej, a hned se mi jde věnovat jeden z prodavačů. To mám radost, zase to jejich How are you doing? Jo, mám se skvěle, odpovídám a ze zvědavosti se ptám, jestli mají lezečky a za kolik. 140 dolarů??? to si dělá srandu? ale dali jsme se do řeči a zjistili jsme, že jsme v podstatě sousedi, bydlí asi 10 mil od Stormville a pořád shání lidi na nějaký akce! Juchůů, možná mám prvního kamaráda! Pak letmo zkontroluju mobil a tam tolik zpráv! Jééé, někdo mi píše, někdo mě má rád... tak přece jenom :) Josy, Milena, Mirta!
Nakonec ani v neděli na knížku nedojde. Vyrážím na zatím nejdelší cestu - vím, píšu to každej víkend, ale pořád je co objevovat a jezdím dál a dál. Tentokrát nabírám směr Woodbury Common Premium Outlets, a protože nechci platit na dálnici, zpestřím si to tím, že pojedu "po staré", ale po včerejšku bylo dobrodružství dost, tak jedu podle GPS... nuda, ale jistota. Sluníčko, teplo ... parádní den se Sayou a Milenou ve Woodbury! Konečně jsem se pořádně zasmála, ale co se týká nakupování, držela jsem se zkrátka, protože bych taky ráda do toho Mexika :)
Velikonoce v této rodině neslaví vůbec, protože děti nemůžou sladkosti... ale mražený smažený chicken nuggets jsou OK! chápete to?!
A to nejlepší nakonec! byla jsem hodná, tak mi Easter bunny přinesl Nutellu!!! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat