washington, d.c.

Čauky!!! tak jsem zpátky z výletu!
jak jste si víkend užili vy? no?

já jsem se měla naprosto úžasně :) vůbec nepřeháním - tolik srandy jsem si tady dlouho neužila :)

Výlet začal celkem krutě - v neděli - vstáváním ve 4 ráno! pak bylo trocha adrenalinu - měla jsem vycouvat příjezdovou cestu potmě :D ale jo, u mě to je jedno, jestli je světlo nebo tma :D ninja se mě ptal, jestli by se mi líp couvalo malým autem, tak jsem mu odpověděla, že autem to není :D a bohužel fakt není :D

Pak jsem vláčkem dojela do White Plains, sice to má v názvu "white" (bílé), ale je to rozhodně "černé" město, což mě trochu překvapilo... nemile... musela jsem tam totiž čekat hodinu na tour bus a měla jsem z toho celkem strach, protože se tam toulalo dost individuí a já jsem tam ani trošku nezapadala :)) pak jsme vyrazili směr NYC - byla to parádní výhlídková jízda - viděla jsem stadion Yankees, Metropolitní muzeum, Guggenheimovo muzeu a nevím co ještě, bylo toho hodně. Hezký bylo, jak mě na Penn Station vyhlížela Alina, se kterou jedu do Mexika, už si chudák myslela, že jsem to nestihla a že nejedu, ale pěkně jsem ji překvapila tím, že už jsem byla v autobuse :) pak už cesta hezky utíkala, jeli jsme přes New Jersey, Maryland, Delaware a Virginii tradááá do Washingtonu DC. Když nám naše paní vedoucí zájezdu Jane říkala program, tak mě pěkně šokovala - podotýkám, že jsme ji nikdy v životě neviděla, ani jsem s ní nemluvila... no prostě zmínila, že se taky pojedeme podívat na Chipmunk Monument :D to mi teda spadla brada... začíná to být proslulej projekt, tak bacha, třeba tady rozjedu novou kariéru :D

Pak nás převzal průvodce Damy a začali jsme na Union Station. Washington byl pěkně rozpálenej - kolem 34 stupňů a byla tam dost nepřjemná vlhkost, takže se z autobusu moc nikomu nechtělo... neminul nás ale ani Capitol, White House, Washington Monument, Lincoln Monument, World War II Monument, Vietnam Monument, Korean War Monument, Jefferson Monument a pak jsme projížděli přes překrásný Georgetown - oblíbené centrum zábavy a nákupů v DC a přes Key Bridge do Virginie, kde jsme měly v Arlingtonu v Hiltonu ubytování. Washington je krásné, uměle navržené město plné rádoby historických budov a zažili jsme tam atmosféru příprav na oslavy Dne nezávislosti, a to bylo moc příjemný. Jak nejsem Američanka ani nějaká fanynka Ameriky, tak tenhle svátek na mě udělal velkej dojem a je úžasný, jak jsou Američani hrdí na svou zemi. A taky bylo příjemný zjistit, že se ještě na světě vyskytujou mladí a hezcí (nejen)američtí muži, protože u nás v lese to nehrozí :D

já a Bílý dům


V Hiltonu bylo celkem vtipný, že jim nefungoval jeden ze dvou výtahů a nemohli najít klíče od schodiště.... vznikaly tak zajímavé situace, zejména když člověk spěchá :D do hotelu jsme měly dojet v 6, ale díky uzavírkám a objížďkám, jsme se tam dostaly až v 6.40, a to mi trochu zkomplikovalo život, protože jsem v 7.30 měla být na stanici King Street, Alexandria, Virginia :D na tomhle metru se mí líbí, že během chvilky můžete navštívit různé americké státy :)

Sice jsem byla od rána velice soustředěná a ostražitá, protože ráno ve White Plains to situace vyžadovala, ale v tom spěchu jsem polevila a zeptala jsem se na cestu prvního člověka, co jsem poblíž v metru zaznamenala a nějak jsem přehlídla, že je černej jako bota :D jsem prostě velice vnímavá :D když třetí otázka toho Etiopana byla, jestli jsem vdaná, bylo mi jasný, že to bude veselá jízda :D u Pentagonu ze mě páčil moje telefonní číslo a já jsem si přála, aby to metro jelo rychleji :D ale naštěstí mě na zastávce King Street zachránil.... tradá tradá tradá - Tomík!!! :) to bylo panečku vítání! už tak dlouho jsme se neviděli, ten čas tak letí! Nevím, kdo z vás Toma zná, ale nejenže je úplně k sežrání, ale je navíc zábavnej, chytrej, spolehlivej a postará se - vzácný to úkaz :D na zastávce mě čekal s děštníkem, protože pršelo, vzal mě na projížďku historickou "tramvají", na procházku do překrásného přístavu a nakonec do hospody, kde točí plzeň (ve velkém) - víc už asi není třeba dodávat :D

Tomík a já (pěna se jim pravda moc nepovedla :D)

Když se s někým dlouho nevidíte, tak se vám celkem lehce stane, že nestihnete poslední metro :D ale co už, Hilton je pořád stejnej, tak je lepší vidět, jak žijí obyčejní lidé :) a byla jsem hodně překvapená - 4 "chudí" plavčíci a plavčice mají hezčí byt než je "náš" dům :( mají od sousedky dokonce takový křesla jako měl Joey a Chandler v Přátelích, tak jsem si musela užít tu "ameriku" :D

Ráno mě pak Tom doprovodil na metro a měla jsem stihnout tour bus, kterej od hotelu vyjížděl v 10.30 a měl nás zavézt k Air Force Memorialu, kterej jsem si moc přála vidět, a pak k Pentagonu a nakonec do centra, kde se konal July 4th průvod... no, ale to bych nebyla já, kdybych si to nezpestřila :D po chvilce v metru mě přepadl velmi dobře známý pocit - jejda, tady jsem ale nikdy nebyla :D a taky nebyla, měla jsem přestoupit ze žluté linky na modrou a pak na oranžovou, ale to jsem si všimla celkem pozdě a už jsem byla přesvědčená, že ten autobus nestihnu. Povinný to sice nebylo, mohli jsme si udělat vlastní program, ale fakt moc jsem chtěla vidět ten Air Force Memorial... nakonec se mi to podařilo, ale to už všichni scházeli k autobusu, když já jsem se vracela z night out a měly ze mě dobrou srandu (jako v dobrým :D) a kupodivu jsem měla ještě celých 7 minut na převlečení a nachystání :D

O Air Force Memorial jsem tedy nepřišla, Pentagon vypadá jako každá jiná budova, to bysme ho museli leda vidět ze vzduchu, a průvod byl - jak už tak průvody bývají - pěkná nuda :) Neměla jsem ten den zrovna velkou trpělivost a nechtělo se mi přizpůsobovat, tak jsem se vymluvila, že mám hroznej hlad a odpojila jsem O:) a stala se mi taková příhoda, že jsem si na lavečce u Washington Monumentu (to je ten sloup), na které jsem obědvala, zapomněla svoji oblíbenou softshellku a zjistila jsem to až po bezpečností kontrole v Air and Space Museu. Abyste byli v obraze, tak zaprvé - v DC jsou muzea zadarmo, za druhé - jsou klimatizovaná a je tam WC, za třetí - Den nezávislosti v DC slavilo 500 000 lidí, za čtvrté - všude jsou kvůli bezpečnosti kontroly = fronty! dlouhé fronty! a za páté - od Washington Monumentu je to v tom HORKU do Air and Space Musea stráááášně daleko. Takže jsem si tak vystála tu frontu do muzea a najednou mi došlo, že mi něco chybí. Kdyby tam bunda nebyla tak drahá, tak se pro ni asi ani nebudu zkoušet vracet, ale protože ji mám navíc ráda, tak mi za to utrpení stála a fakt tam byla (bylo to od oběda pár hodin) a nikdo ji neukradl - to je skoro zázrak, když si představíte, kolik tam bylo lidí... a i když nemám ráda muzea a tohle vesmírný jsem si nechtěla nechat ujít, tak jsem si tu strastiplnou cestu a následnou frontu vychutnala podruhé :) ale mám bundu :)

stage u Capitolu


Program na Mallu byl botahej, bylo tam asi 10 stagí, hrozně moc koncertů a doprovodnýho programu a tak to do večera rychle uteklo. Nechtěla jsem se pak sama vracet, tak jsem se připojila k holkám a čekaly jsme na ohňostroj! :) tenhle víkend jsem viděla 3 ohňostroje - to mi připomíná, že jsem vám toho chtěla tolik napsat a vím, že tohle už je šíleně dlouhý :D, ale to je tak asi pětina :D v pátek jsme byla s Pav v Danbury (o tom vám asi ještě napíšu - to byl zajímavej večer), v sobotu s ninjou a opičkama na Lake Carmel ohňostroji a čekala jsem, že největší bomba bude ohňostroj ve Washingtonu, ale nebyl... ten ohňostroj v Danbury byl hezčí, o dost...

my a dalších 500 000 lidí na Mallu

Když ten ohňostroj skončil, tak jsem si myslela, že to je jenom taková ta dramatická pauza, že to přece nemůže být konec, na to jsem tady přece celej den nečekala :D ale byl to konec :D a pak si s trochou fantazie představte, jak to vypadá, když se najedou půl milionu lidí zvedne a chce jet domů... abysme se vyhly špičce, tak jsme si řekly, že si ještě poslední noc trochu užijeme a šly jsme hledat vhodnej pub! A pak následovala asi úplně nejvtipnější část výletu - cesta do hotelu metrem - Klaudia a Justyna jsou nejvtipnější aupair, co jsem tady potkala a válely jsme se smíchy, ale to je nutno zažít, to se vyprávět nedá :D

ohňostroj

tak abych to zkrátila - poslední den:

na hřbitově v Arlingtonu jsem si připadala jako v Řecku... :) moc pěkný to tam mají...

mějte se moc hezky, pěknej pracovní týden přeju! :)
někdy o sobě dejte taky vědět!

typická Francouzka se pro dnešek loučí :D
au revoir :-*